testovací Úvod:

Jak jste již jistě mnozí zaznamenali, od poloviny ledna platí nový zákon o správních poplatcích. V televizi i v novinách jsme se dozvěděli kolik stojí převod osobního automobilu, co budou rybáři platit za rybářský lístek, ale o poplatcích za stavební povolení se nikdo nezmiňoval. Budoucí stavebníky jistě bude zajímat, zda zdražil stát i tyto poplatky? Dobrou zprávou je, že většina poplatků se novým zákonem nemění. Stále však platí, že za většinu úkonů, které nutně musíme po úřednících požadovat abychom stavěli legálně, se nějaký poplatek platí. S jakými poplatky se při přípravě a realizaci naší stavby můžeme setkat si připomeneme v tomto článku.

Již při výběru pozemku pro naši stavbu je potřeba se zajímat o to, zda v místech kam chceme uvažovaný objekt postavit, neprobíhá nějaké ochranné pásmo. Existence nějakého ochranného pásma nám může výrazně náš záměr zkomplikovat nebo dokonce i celý překazit. To, že na nádherné louce pod lesem u jezera nestojí žádná chata nebude nejspíš tím, že jsme na toto místo přišli jako první. Jezero je ve skutečnosti vodní nádrž, která zásobuje pitnou vodou přilehlé okolí a má kolem sebe vyhlášeno ochranné pásmo. Takovýchto ochranných pásem existuje celá řada. Co to ochranné pásmo je a jak jsou jeho jednotlivé druhy vymezeny si objasníme v tomto článku.

Pokud si s kýmkoli cokoli dohodneme, jedná se vlastně o uzavření smlouvy. Ve škole jsme si na důkaz dohody podali ruce a třetí spolužák v roli nezávislého svědka naše spojené ruce rozsekl. Většinou při tom ještě navíc pronesl zaklínací formuli: „Jelito, kopyto, platí to!“ Tím byla uzavřena smlouva a oba jsme tímto aktem stvrzovali, že vzájemné dohody splníme. A pokud ne, následovalo pro toho, kdo by dohodu porušil, takzvané „na budku cink“. V dospěláckých vztazích to však bohužel tak jednoduché není. V dnešním uspěchaném světě platí více než kdy v minulosti, že co je psáno, to je dáno. Proto raději většinu důležitých dohod uzavíráme písemně.

Práce architekta, projektanta či designéra je tvůrčí činností, jejímž konečným hmotným výsledkem je technické dílo, které má více či méně umělecký charakter. Každá stavba je ve své podstatě jedinečná, a proto i návrh jakékoliv stavby vyžaduje individuální přístup, hluboké technické znalosti i uměleckou invenci.

V minulém článku jsme probrali náplň projektových prací od zahájení až k vydání stavebního povolení. Tento pro nás veledůležitý dokument tedy máme doma na stole. Musíme ještě počkat na nabytí právní moci, která nastane 15 dnů od doručení poslednímu účastníkovi stavebního řízení. S originálem po uplynutí této doby zajdeme my, anebo náš architekt (pokud jsme mu podepsali plnou moc), na stavební úřad.

Podle doporučení z minulého článku jsme si vybrali toho „svého„ architekta. Abychom si s ním co nejlépe porozuměli, přijde jistě vhod stručný průvodce jednotlivými činnostmi, které pro nás architekt může dělat. Zpracování projektové dokumentace i realizace každé stavby se skládá z řady jednotlivých prací, jejichž výsledkem by mělo být takové dílo, které bude vyhovovat našim potřebám. Bude nám po dokončení bezproblémově sloužit. Bude se nám líbit na pohled. Bude vyhovovat všem platným předpisům a požadavkům úřadů, atd. Zkrátka bude vyhovující po všech stránkách.

Tak jsme se konečně rozhodli – budeme stavět. Je celkem lhostejné, zda budeme přestavovat pouze bytové jádro nebo přestavovat celý byt, stavět rodinný domek, chatu či garáž. Ke všem stavbám budeme potřebovat kvalitní projekt. Snad jen v případě, že uvažujeme o novém bydlení pro svého čtyřnohého přátele, se bez služeb architekta obejdeme. Jakmile jsme však učinili výše uvedené zásadní rozhodnutí, připravme se na to, že nám tímto okamžikem začne geometricky narůstat řada problémů a starostí. A první problém je tady: SEHNAT DOBRÉHO ARCHITEKTA.